Co jste dělal 4. dubna 1984?
Tomáš Kůs : www.rozhlas.cz, 09. 03. 2010
Malé Vinohradské divadlo nastudovalo v rámci cyklu Divadlo školám divadelní adaptaci slavného románu George Orwella 1984. Představení uvádí i na své stálé pražské scéně.
I když se v případě 1984 jedná v současnosti o lákavý titul, rozhodnutí převést rozsáhlý Orwellův román na jeviště se v první chvíli nezdá být ničím jednoduchým. Režisér Pavel Khek vycházel z jevištní adaptace Jiřího Rotha, který z románu vyabstrahoval řadu rovin a prvků, zachoval však základní myšlenku a upnul se k milostnému příběhu, který nejenže se odehrává na jejím pozadí, ale je jí přímo deklasován.
Divák se nedozví nic o udržovací válce kontinentálních mocností, nedefinují se přímo Orwellovy pojmy jako Doublethink nebo Newspeak, nepojmenovávají se doslovně Proléti… Vše skutečně důležité se však nepřímo a ve snadno uchopitelných zkratkách ilustruje, bez toho, abychom museli být pojmy zatíženi. Stejně tak se vcelku suverénně orientujeme v několika časových rovinách.
Inscenace se od počátku úzce soustřeďuje na Winstona Smithe, jeho zapochybování o předkládaném cenzurovaném světě a hlavně na jiskřivé a zřící setkání s Julií. Posledně jmenovaný prvek příběhu je na ploše divadelní adaptace možná příliš přeexponovaný. Několikrát znázorňované důkazy velké lásky, která jde proti totalitnímu režimu (láska samotná i sexuální touha je zločinem proti ideopolitice), vyznívají v jistých chvílích pateticky a nechtěně se blíží spíše parodii. Pokud to přehlédnete, anebo jste romantičtější povahy, máte však už vyhráno.
Vcelku energicky se stanete svědkem, jak se ve světě, kde moc není prostředkem, ale cílem, z Winstona Smithe stává číslo 6047. Pomohou vám k tomu slušné herecké výkony v hlavních i vedlejších rolích. Stejně tak trefná hudba s industriálním nádechem Vladimíra Vesmíra nebo v omezených podmínkách scény Malého Vinohradského divadla nutně skromná, nýbrž funkční výprava Agnieszky Páté – všudypřítomné kamery například suplují herci s kosmickými brýlemi, obyčejná židle se používá na několik způsobů apod. Dialogy s nadčasovou platností se vám musí vrýt do paměti, i když jste román 1984 nečetli: “Musel jsem udělat něco strašného, když mě takhle ztloukli,” říká Smithův spoluvězeň. Zlomená Julie, která Winstona nakonec zradila stejně jako on ji, nasazuje znásilněnému Orwellovu světu, jenž má po 60 letech s tím naším společného více, než by bylo záhodno, korunu: “Když dodržuješ určitá pravidla, můžeš si vytvořit docela slušný životní prostor.”
Malé Vinohradské divadlo touto inscenací dokazuje, že ke kvalitnímu divadlu nepotřebujete vždy absolutně profesionální scénu s mnohamilionovým rozpočtem.
Více o představení 1984
